S Marií proti strachu
Měsíc květen je tradičně mariánský měsíc. Je provázán také
s dobou velikonoční. Učedníci jsou s Marií a spolu s ní se modlí.
Přitom přemýšlejí o tom, co prožili s Ježíšem, a o své situaci.
Něco podobného můžeme udělat i my. Podle novozákonních textů si
s Marií připomenout, co prožila v Ježíšově blízkosti, a děkovat za
naději, kterou přináší i nám.
Deset biblických událostí může být inspirací pro každodenní společnou
modlitbu v rodině nebo pro novénu před Slavností seslání Ducha
svatého.
ke stažení jako
omalovánka
1. Zvěstování
Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se
jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova;
jméno té panny byla Maria. Přistoupil k ní a řekl: „Buď zdráva,
milostí zahrnutá, Pán s tebou.” (Lk 1, 26–28)
Apoštol Lukáš píše, jak se anděl Gabriel ukázal Marii v jejím
nazaretském domě. Pozdravil ji slovy: Zdráva buď Maria a řekl jí, že si
ji Bůh vybral, aby se stala maminkou jeho syna. To, že se Boží syn stal
člověkem, začalo obyčejným pozdravem.
Dobrý Bože, ať se můžeme zase bez zábran a překážek pozdravit
s…
(Můžeme doplňovat, s kým bychom se chtěli osobně pozdravit, a nejde
to.)
Ať zmizí nejen roušky, ale přestanou platit všechna nařízení,
která nám nedovolují pozdravit se osobně s kamarády v jiných částech
země nebo i za jejími hranicemi. Ať jednou zmizí i všechny překážky,
které nám brání pozdravit se také s Tebou.
MARIA, ANDĚLEM POZDRAVENÁ.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
2. Návštěva Alžběty
V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do hor do města Judova.
Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžbětu. Když Alžběta uslyšela
Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem svatým
a zvolala velikým hlasem: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný
plod tvého těla. Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána? Hle,
jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě
v mém těle. (Lk 1, 39–43)
Apoštol Lukáš píše, jak se Marie setkala s Alžbětou a že v tu chvíli
radostí poskočily i jejich ještě nenarozené děti – Ježíš a Jan.
Maria pak začala chválit a velebit Boha za velké věci, které učinil jí a
všem lidem.
Dobrý Bože, kéž zase můžeme i my poskočit radostí z velkých
věcí.
Kéž můžeme udělat to, na co se možná už dlouho těšíme…
(Můžeme doplnit, na co se těšíme, a můžeme si přitom
i poskočit…)
Věříme, že u Tebe je radost, která nikdy neskončí.
MARIA, RADOSTI PLNÁ.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
3. Narození Ježíše
V tom čase vládl v Římě císař Augustus. Ten poručil: „Všichni
lidé, kteří žijí v mé říši, budou sepsáni. Každý v tom místě,
odkud jeho rodina pochází.” Proto šel Josef s Marií z Nazareta do
Betléma, domovského města Davidovy rodiny. Tam Maria porodila svého syna,
prvorozeného. Zavinula ho do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně
nenašlo místo pod střechou. (Lk 2, 1–7)
Apoštol Lukáš píše o tom, jak Maria držela v náručí ten
nejkrásnější Boží dar – malého Ježíše. Díky Marii se Bůh
z velké lásky k lidem stal člověkem a daroval nám sám sebe. Bůh se
nechal obejmout.
Dobrý Bože, kéž máme i my k sobě blíž a není mezi námi
žádná překážka. (Můžeme vyzkoušet, jestli se dokážeme
obejmout a nic nám v tom nebrání, příp. vzpomenout na ty, které bychom
také rádi drželi v náručí, a nejde to.)
Kéž se jednou obejmeme i s Tebou.
MARIA, JEŽÍŠE OBJÍMAJÍCÍ.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
4. Představení v chrámě
Simeon vzal Ježíše do náručí a takto chválil Boha: „Nyní
propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, neboť
mé oči viděly tvé spasení, které jsi připravil přede všemi národy –
světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“
Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
(…) A v tu chvíli k nim přistoupila i prorokyně Anna, chválila Boha a
mluvila o tom dítěti všem, kteří očekávali vykoupení Jeruzaléma. (Lk
2, 28–33 a 38)
Apoštol Lukáš píše o tom, jak Maria s Josefem přinesli Ježíše do
chrámu, kde se s ním setkali i dva staří lidé – Simeon a Anna. Píše
se, jak všichni chválili Boha za to, že Ježíš je světlem světa a že se
dožili toho, že v něm život bude mít pokračování nejen přes generace
lidí – od prarodičům k rodičům a dětem – ale také po smrti.
Dobrý Bože, také my se můžeme zaradovat z toho,
jak prarodiče dali život rodičům a ti jej předali zase dětem.
Je hezké, jak se jeden druhému podobáme…
(Můžeme jmenovat, jakou tělesnou nebo jinou vlastnost po kom máme.)
Ať se jednou podobáme i Tobě.
MARIA, SE SIMEONEM A ANNOU SE RADUJÍCÍ.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
5. Útěk do Egypta
Když (mudrci) odešli, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a
řekl: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam,
dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“ On tedy
vstal, vzal v noci dítě i jeho matku, odešel do Egypta a byl tam až do
smrti Herodovy. (Mt 2, 13–14)
Apoštol Matouš píše o tom, jak se svatá rodina zachránila před vojáky
krále Heroda, který chtěl Ježíše najít a zabít. Bůh poslal anděla,
který je varoval před nebezpečím. Museli změnit všechny své plány a
utéct do cizí země, kde byli v bezpečí. Domů do Nazareta se vrátili až
po mnoha letech.
Dobrý Bože, i v našem životě se teď kvůli tomu, abychom byli
v bezpečí, mnoho věcí změnilo.
(Můžeme jmenovat, co se změnilo.)
Něco nám může připadat nové a zajímavé, na něco je naopak
těžší si zvyknout. Díky zprávě o záchraně před vojáky můžeme mít
také my naději, že i těžké věci mohou mít dobrý konec. Ať
neztrácíme naději, že s Tebou zůstáváme v bezpečí.
MARIA, V BEZPEČÍ S JEŽÍŠEM UKRYTÁ.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
6. Dvanáctiletý v chrámě
Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá
a dává jim otázky. Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho
odpovědí. Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu,
co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“
On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím
být tam, kde jde o věc mého Otce?“ Ale oni jeho slovu neporozuměli. Pak
se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše
ve svém srdci. (Lk 2, 46–51)
Apoštol Lukáš píše o tom, jak Josef s Marií nalezli po několika dnech
Ježíše mezi učiteli v chrámě. Naslouchal jim a ptal se jich. Učil se.
Oni zároveň žasli nad jeho moudrostí. Vlastně ideální stav. Možná se
nám už stýská nejen po spolužácích, ale také po učitelích a možnosti
se ptát, něco objevit nebo se něco nového dovědět.
Dobrý Bože, poslední dny nám ukazují, že učit se společně není
samozřejmé.
Ať se zase můžeme setkat s… (Můžeme doplnit jména.)
a učit se společně o … (Můžeme doplnit.)
a učíme se stále i od Tebe.
MARIA, JEŽÍŠE UČÍCÍ A UČÍCÍ SE O D NĚJ.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
7. Svatba v Káně Galilejské
Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka;
na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo
vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí
řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka
řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest
kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě
až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“
I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a
doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal
vodu proměněnou ve víno – nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří
vodu nabírali, to věděli – zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý
člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí,
víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“
(Jan 2,1–11)
Apoštol Jan píše o tom, jak si Maria na svatbě všimla, že došlo víno a
že svatebčané nemohou pohostit svoje přátele. S důvěrou na to Ježíše
upozorňuje a služebníkům říká: Udělejte, co vám nařídí. Ježíš pak
vodu, kterou přinesli, mění v dobré víno, starosti proměňuje
v radost.
Dobrý Bože, u Tebe je všeho dostatek a na svatbě v Káni jsi to na
Mariinu přímluvu poprvé veřejně ukázal. Možná i my máme něčeho
nedostatek, něco nám došlo nebo nám to pomalu dochází…
(Můžeme doplnit, čeho máme nedostatek.)
U Tebe jednou najdeme i my vše, čeho máme v životě málo.
MARIA, KTERÁ SI VŠÍMÁŠ NEDOSTATKU.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
8. Kdo je má matka
Když ještě Ježíš mluvil k zástupům, hle, jeho matka a bratři
stáli venku a chtěli s ním mluvit. Někdo mu řekl: „Hle, tvá matka a
tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“ On však odpověděl
tomu, kdo mu to řekl: „Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?“ Ukázal
na své učedníky a řekl: „Hle, moje matka a moji bratři. Neboť kdo činí
vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“ (Mt 12,
46–50)
Apoštol Matouš hovoří o zvláštní situaci. Na první přečtení by se
mohlo zdát, že Ježíš si neváží své maminky Marie, ale je to přesně
naopak. Velikost Boží lásky k člověku a člověka k Bohu přirovnává
právě ke vztahu k své mamince a ke své rodině. Tyto dny jsme rádi, že
můžeme mít svou rodinu a že k ní patří…
(Můžeme jmenovat.)
Dobrý Bože, Maria byla Tvou stále milující maminkou. Uměla
odpovídat na Boží výzvy, stála při Tobě, Ježíši, byla trpělivá a
modlila se.
MARIA, MILUJÍCÍ MAMINKO.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
9. Pod křížem
U Ježíšova kříže stála jeho matka a sestra jeho matky, Marie, žena
Kleofášova, a Marie z Magdaly. Když tedy Ježíš uviděl matku, a jak vedle
ní stojí učedník, kterého miloval, říká matce: „Ženo, hle, tvůj
syn.” Potom říká učedníkovi: “Hle, tvá matka.” Od té chvíle ji ten
učedník přijal k sobě. (J 19, 25–27)
Apoštol Jan píše o tom, jak Ježíš svěřil svého učedníka Marii a svou
maminku učedníkovi. Ježíš umírá na kříži a stará se o to, aby nikdo
nezůstal sám. Jeho starost je zvláštní. Patříme jeden ke druhému, máme
pečovat jeden o druhého…
(Můžeme doplnit jak.)
Dobrý Bože, pečujeme jeden o druhého a Ty se staráš o nás.
Ježíš zemřel na kříži a jeho maminka je i naší maminkou. Jednou se
Tvá starost o nás naplní a budeme moci být u Tebe.
MARIA, KTEROU JEŽÍŠ NENECHAL OPUŠTĚNOU.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
10. Letnice
Všichni se jednomyslně a vytrvale modlili spolu s několika ženami, mezi
nimiž byla Ježíšova matka Marie, a spolu s jeho bratry. (Sk 1, 14)
Když Ježíš zemřel, bylo to pro jeho učedníky těžké. Někdy se říká,
že něco je tak těžké a náročné, že už nezbývá, než se modlit.
Apoštol Lukáš píše ve Skutcích apoštolů o společné modlitbě, které
se kromě Ježíšových učedníků zúčastnila i Maria. Byl to pro všechny
nový začátek – naplnil je Duch svatý. Byli tak nadšení, že vyběhli
ven, a o svou radost se rozdělili.
Dobrý Bože, tyto dny jsou… (Můžeme doplnit jaké.)
Dej, ať nás naše společná modlitba také naplňuje nadšením.
Dej, ať jednou zažijeme radost, která nekončí.
MARIA, MODLÍCÍ SE S NÁMI.
PŘIMLOUVEJ SE ZA NÁS.
— zpět —